Dragon Age nabízí na poli počítačových her nebývale propracovaný svět. Celá značka Dragon Age je vícevrstevnatá a slibuje zážitek nejen u obrazovky – ať už jde o knižní sérii, komiks nebo hru na hrdiny. Co nás čeká na Thedu? A proč dát DA šanci?

Nejdříve krátké shrnutí vývoje žánru (znalci prosím prominou zjednodušení). Fantasy  vznikla spojením několika literárních proudů: v jejích žilách koluje historický román,  fantastický cestopis, středověká romance, různá převyprávění legend a pohádek, gotický  román i magický realismus. Metažánr fantasy se tak rodil od konce devatenáctého do  poloviny dvacátého století. Nejzásadnějšími proudy se na dlouho stala „vysoká fantasy“  formovaná především Pánem prstenů a žánr „meč a magie“ představovaný především  Howardovskými hrdiny (Conan, Solomon Kane).

Meč a magie i vysoká fantasy jsou dnes žánry v podstatě neexistující. Od konce 80. let se  oba pomalu měnily: v komplexní fantasy (vzešlou z meče a magie) a takzvanou  komplacentní neboli ukolébavkovou fantasy (vzešlou z rozředěné vysoké fantasy). Časem  se komplacentní fantasy stala žánrem pro mladší předpubertální čtenáře a klasická  vysoká fantasy v podstatě zmizela. Vystřídala ji romantická literatura fetišizující prvky  vysoké fantasy, případně dobrodružná literatura pro mládež s fantastickými prvky. Fantasy  meče a magie postupně zástupy autorů kopírujících zakladetele žánru společně s  fanoušky odlehčených her na hrdiny zadupaly na stejně nezáviděníhodnou pozici.

Tento úpadek vedl k pokusům žánr oživit různými vedlejšími proudy, subžánry a hnutími  (steampunk, new weird, urban fantasy). Většina z nich se však osamostatnila a samotnou  fantasy se jim nedařilo zachránit.

Záchrana klasické fantasy

Mohutným hnutím se v průběhu 90. let stala temná fantasy, přirozený vývoj komplexní  fantasy. Drtivá většina temné fantasy si vzala za vzor žánr meče a magie, jehož důležitou  součástí je i nízká, případně historická fantasy. Vzestup popularity temné fantasy  podpořilo několik různých vlivů (rozrůznění dalších žánrů a příchod nových čtenářů, vlna  filmové fantastiky, zadušení vysoké fantasy pod vlnami dětské a ukolébavkové fantasy,  celkový nárůst obliby hrubozrnných příběhů a zachmuřených světů).

Dnes už podle  mnohých znalců nemá smysl temnou fantasy nějak vydělovat, každá moderní fantasy pro  dospělé je totiž zároveň temná.

Dragon Age je tedy temnou fantasy – vychází z komplexní (a tedy nízké i historické)  fantasy, za své původní kořeny si ale nevybrala žánr meče a magie… nýbrž původní  klasickou vysokou fantasy. Není tedy typickou temnou fantasy, ačkoli se jí hodně  inspiruje. Podle slov autorů bylo cílem napsat „temnou fantasy v nezvykle klasickém  prostředí“. Žánrově se Dragon Age vymezuje jako „temná heroická fantasy“ nebo „temná  vysoká fantasy“. Právě (ale nejen) díky tomuto úkroku z konvencí temné fantasy si Dragon  Age zaslouží pozornost.

Hlavními inspiracemi autorů Dragon Age byli především jeden ze zakladatelů komplexní  fantasy George R.R. Martin (sága Píseň ledu a ohně), zakladatel vysoké fantasy J.R.R.  Tolkien a jeden z nejvýraznějších ranných autorů temné fantasy Michael Moorcock  (příběhy Elrica z Melniboné). Mezi další inspirace a doporučenou literaturu fanoušků lze  řadit i temnoufantasy Zaklínač od Andrzeje Sapkowskiho (s nímž se autoři DA setkali až díky počítačovéhře Witcher), komplexní fantasy Malazská kniha padlých od Stevena  Eriksona a trilogie Princ ničeho od R. Scotta Bakkera.

V příštím zamyšlení se budeme věnovat jedinečnému designérskému přístupu zkušených autorů ze studia BioWare k tvorbě světa Thedas.